Aňa

Aňa

S Aňou se naše cesty protnuly díky jejím službám, které poskytuje pod značkou Derfler Atelier. "Pomáhám novým i zajetým českým značkám s vizuální identitou, strategií a vším, co jim umožňuje být vidět a profesionálně se odlišovat", říká a já jen můžu dodat, že to dělá sakra skvěle. Aňa je ale pro mě velkou inspirací nejen profesní, ale líbí se mi i její přístup k tvoření interiéru, kombinace minimalismu a DIY nábytku. Přesvědčit se můžete na jejím IG profilu @derfler.atelier. 

1. Ani, co bys o sobě na úvod řekla ? 
Jsem máma dvou kluků, kterým říkáme krakeni a třetí (krakenka) je na cestě :) Bydlím se svou rodinou celkem čerstvě v novém domě, který jsme s manželem postavili a kde si teď užíváme blízkost přírody a kouzlo toho bydlet konečně ve svém! Byl to můj sen bezmála od raného dětství. Mít rodinu, dům, zahradu a ladit si svůj interiér podle vlastních estetických preferencí. A teď se mi tento sen konečně plní. Žijeme ve Skřípově, což je taková díra (krásná díra) v Drahanské vrchovině. Všem říkám, že 600 m n. m. je na tom to nejlepší! Kolem žádné pole, jen pastviny. V létě příjemně, v zimě nás potkává sníh častěji než dole v nížině. Navíc tam dole máte v zimě často inverzi a tady u nás je pak slunce a krásno. Pro mě pohádka.

2. Co ráda děláš ve volném čase ? 
Volného času jako těhotná máma, co živí rodinu, mám trochu míň. Ale o to víc se ho snažím využít naplno! I když to občas znamená koukat v klidu na seriály. (Protože duševní zdraví mám taky jen jedno a nemusím být 100% času pořád jen produktivní, že ne?) Ale teď vážně.

Volný čas v pracovní dny vyplňuji zdravotními procházkami nebo impulzivními záchvaty uklízení a třízení věcí. Odpoledne se snažím věnovat rodině, večery jsou jen naše s manželem. Uděláme si výbornou večeři a sledujeme oblíbené filmy a seriály. Hlavně ať je pohoda! O víkendech na práci většinou nesahám a chci být co nejvíc venku. A se svými dětmi. Ať už to znamená cokoliv. Výlety, procházky, ladění interiéru, nekonečné úpravy na domě a v zahradě, návštěvy rodiny, hry a společné vaření nebo pečení. To jsou naše víkendy.

3. Jak sis užívala stavbu Vašeho domu ?
No jak už to tak bývá, během stavby našeho domečku nás potkala spousta útrap. Tou nejdivočejší ale byla asi únorová vichřice, kdy nám na dům spadly 3 obří smrky ze sousedovic zahrady. Naštěstí to nebyla zas až taková katastrofa, jak jsme se báli. Bylo potřeba spravit jen střechu, komín a fasádu, vnitřní struktury to naštěstí nezasáhlo. V současnosti nám tu třeba bydlí strakapoudí pár, který nám vesele dělá díry do nové fasády (což u dřevostavby zrovna nechcete). Ale jinak je tu krásně a klid, děcka můžou lítat venku a jsme prostě ve svým. To je na tom nejvíc. Věřím, že se nám tu bude krásně žít!

4. Kde čerpáš inspiraci pro váš interiér ? 
Ač vidím inspiraci všude na internetu (Instagram a Pinterest), ve výsledku to většinou vypadá tak, že jen přizpůsobujeme náš malý prostor osobním potřebám a tomu “kam se co vleze”. S rozmístěním nemáme moc kam hýbat, takže pak jen hledáme daný kousek nábytku v patřičných rozměrech a jsme rádi, když najdeme. Máme rádi minimalistickou klasiku dřevo + bílá. V našem případě jsme to dovedli trochu do extrému, který by asi ne všem vyhovoval – máme totiž také bíle natřené dřevěné stropy a litou bílou podlahu z epoxidové stěrky. Plány pro vybavení jsme úplně neměli, ale že v domě nebudou žádné kachličky, to bylo jasné hned (nesnáším spáry!). Interiér je nakonec povětšinou dřevěný, něco z Ikey, něco z druhé ruky, úložné prostory si vyrábíme sami nebo spravujeme ty poděděné. Pomalu a postupně. A na té bílé to všechno tak krásně vynikne!

5. Kde ráda nakupuješ a co sis naposledy pořídila?
Dřív jsem byla blázen do oblečení a každou chvíli jsem hledala nové kousky. Nejen, že se mé tělo dost proměňovalo v čase (být pořád na střídačku těhotná nebo kojit nebo se mega hýbat nebo zas sedět jen u počítače dělá svoje), ale taky se tříbil můj vkus a potřeba pohodlí. Teď si spíš užívám to, co už mám, protože cítím, že je to “to moje”. V oblíkání se teď těším hlavně na nového člena naší rodiny, konečně holčičku! :)

Z nových věcí teď pořizujeme hlavně různé vybavení domácnosti nebo nábytek. Manžel postupně nakupuje nástroje, pomocí kterých vyrábí úložný nábytek. Snažíme se pracovat udržitelně a tak využíváme i dřevo, co tu zůstalo po dělnících ze stavby. Dnes se ale třeba těším, že konečně objednám vysněné krásné světlo nad jídelní stůl. To jsou takové malé radosti!

6. Tvůj vysněný kousek do bytu / na sebe?
Asi nic takového nemám. Mým snem je spíš to, aby to tu bylo pěkné a čisté, uklizené (s třemi dětmi, haha!). A hotové. Velkou změnou bude asi mít kolem domu terasu. Na to se v létě s miminkem moc těším. No jo! Ale napadl mě ještě nějaký šikovný kávovar. Miluju kávu a trochu mi chybí má baristická léta. Jen se obávám té velké spotřeby zrnek.

7. Máš nějaké guilty pleasure?
Jéje, těch by bylo! Kafe, prosecco, pivo. I když těch si teď v těhotenství moc neužívám. Dost guilty mi ale přijde koukat tak často na seriály – je to pro mě v současnosti největší míra odpočinku, když už mi fakt není dobře a výlet nebo procházku mám za sebou. Tohle potěšení bych ráda přetavila ve čtení knížek. Dřív jsem byla velký čtenář a teď tomu pravda moc nedám. Posledním guilty pleasure je černý oblečení. Toho mám plnou skříň a v černé se cítím fakt nejlíp!

Honza by mi taky určitě řekl, že moje guilty pleasure bude extrémní vybíravost a mlsnost, potřeba estetiky všude kolem sebe a záliba ve třízení a srovnávání věcí podle Marie Kondo. Jo a spánek! Ve spaní mě nesmí nikdo rušit. Miminku to samozřejmě odpustím.

8. Jak vypadá tvůj typický den?
Mám štěstí, protože nemusím vstávat s dětmi. Můj muž ráno vše obstará a já vstávám teď v těhotenství až kolem osmé. Ranní nutností je hrnek horkého čaje – pražená Bancha (návyk z rodiny). Pak oblékám děti do školky, čistíme zuby. Snídám, co najdu nebo co zbylo ze snídaně dětem. Občas se mi daří začít zdravě jogurtem a domácí granolou, jindy je to kaše nebo čerstvý rohlíky, to prostě neodolám!

Zapínám myčku, případně pračku, zadělám na kváskový chleba a rychle sfouknu ranní očistu. Manžel udělá filtrovanou kávu a já si jdu sednout k práci = k počítači.

Poslední dobou nejsem v práci příliš organizovaná, prostě dělám, co je třeba a většinou se snažím ty nejobsáhlejší úkoly vyřešit hned dopoledne. Po obědě, v jehož vaření se střídáme (ale častěji vaří muž) má pozornost upadá a zvládám v práci jen jednodušší věci. Občas jsou dny, kdy se mi odpoledne dost přitíží a musím si jít lehnout. Jindy pracuju až do večera.

Děti se nám vrací ze školky už ve tři, odpočinou si u pohádky nebo jdou s tátou za zahradu a vrací se od hlavy k patě obalení v blátě. Po práci se chodím projít na delší procházku, sama nebo s celou rodinou. Když jsem sama, ráda u toho poslouchám podcast. V podvečer peču chleba nebo nějaký moučník, děti si hrajou a asi od šesti do devíti u nás probíhá večerní maraton: večeře – umýt – číst – spát a moc u toho neřvat. Střídáme se, aby se ani jeden z nás nezbláznil. Většinou večeříme s mužem až večer, společně. Ať máme aspoň někdy pohodu. A koukáme u toho samozřejmě na film nebo na oblíbený seriály.

9. A jak naopak vypadá tvůj ideální den?
Haha! Být jenom s mužem někde v krásné přírodě ve wellness, užívat si společné masáže, whirlpool ve dvou a popíjet u toho šampaňské.

10. Máš nějaký tip jak vybalancovat práci-rodinu-sebe?
Nebýt na sebe přísná a mít k sobě partnera, který toho hodně obstará. 😇

Ale pár praktických tipů bych měla, nikoho ale asi neohromí. Mě pomáhá:

– organizovaná domácnost (o jejíž organizaci musíte každý den zbývající členy rodiny informovat)

– časté třízení věcí a snaha o rozumný minimalismus (který se bohužel neprojevuje v dětském pokoji)

– přizpůsobit práci tak, abych si mohla dovolit pracovat míň a věnovat čas nemocným dětem, když je třeba (proto jsem začala podnikat a vše v podnikání tomu postupně přizpůsobila, chápu ale, že ne v každé situaci to je možné)

– ukazovat dětem, že máma není jenom máma, ale je taky jen svoje a chce o sebe pečovat nebo být občas sama. A je taky pracující, ona živí rodinu. Nebudu lhát, je to těžký. Děti jsou žárlivé, chtěli by mě jenom pro sebe.

– Netflix nás taky zachraňuje.

11. Bez čeho nemůžeš žít?
Bez své práce. Ale možná si to jenom myslím. Často mě napadá, co bych dělala, kdybych třeba vyhrála obrovský množství peněz? Pracovala bych ještě? Nebo se jen válela? Baví mě na tom ta náplň práce nebo to ocenění (finance, ego)? Je to dobrý cvičení, protože tam pak vidím slabiny svého podnikání. Můžu snáz odhalit, kdy k práci usedám čistě z potřeby útěku před dětmi nebo před jinými povinnostmi. Vidím, co bych mohla zlepšit a kdy se čemu věnuji až moc na úkor obyčejného žití.

12. Kterou vůni z nabídky Bohemian Lab máš nejraději ?
Miluju Hokkaidó & vlašský ořech a Bergamot a cedrové dřevo. 



 

Zpět na blog

Napište komentář